Člověk se zajímal o rostliny od pradávna, avšak až s objevem písma máme první dochované zprávy. Tyto se objevují na různých částech naší planety, kdy několik vyspělých civilizací píše o rostlinách ve spojení s jejich životními potřebami. Staří badatelé to neměli nikterak lehké. Z tesaného písma do skal se postupně přešlo okolo roku 4000 jet před Kristem na egyptské papyrusové svitky, hliněné tabulky, přibližně od 1400 let před Kristem na pergamen z koziny používaný v Egyptě a pergamen z hověziny, na který psali Mayové, až po papír.

V 3. tisíciletí před Kristem již v Egyptě existovalo centrum pro kulturní vzdělávání a výchovu správních úředníků s knihovnami, které obsahovaly i lékařské spisy. Známé jsou stejně staré hliněné tabulky s texty nalezené v Džemdel Nasru, Šuruppak v Sumeru, kde se učili již mimo jiné o floře, fauně a nerostech. Řečtí učenci vydali stovky spisů o rostlinách, např. Theofrastos uvádí už několik sukulentních rostlin a dokonce s vyobrazením opuncie. V době od 3. století před Kristem se rostliny rodu Opuntia objevily vysázené v několika řeckých osadách, např. Opuns v Lokridě, podle které tento rod dostal jméno. První zprávy o rostlinách se psaly v podobě herbářů s návodem použití rostlin při léčení. Zpočátku se rostliny označovaly různými jmény, aby člověk rozpoznal, jaký mají užitek. V té době ještě neexistovalo vědecké roztřídění jednotlivých typů rostlinné říše, to se rozvíjí postupně s hlubším poznáním jednotlivých částí rostlin. Lidé však chtějí rozdělit rostliny do jednotlivých skupin dle svých představ. To platilo i o sukulentech a kaktusech.

  Nádherně kvetoucí strom Couroupita guianensis z čeledi Lecythidaceae, v Botanické zahradě Rio de Janeiro